Zatímco již od 16. století byla část stéblovského katastru zaplavována rybníky Velkou Čeperkou a Oplatilem (na první pohled viditelné z výměry vodních ploch na katastru obce, neboť v roce 1845 jich…
Více
Stejně jako jiné obce v okolí na trase mezi Pardubicemi a Hradcem Králové se dočkala Stéblová železničního spojení v souvislosti se zřízením železniční trati SNDVB (Jihoseveroněmecká spojovací dráha,…
Více
Ohledně původu názvu této vsi, která byla podle nálezů kamenných industrií a žárových hrobů osídlena již v neolitu, bude nejlépe otevřít dílo prof. Antonína Profouse "Místní jména v Čechách. Jejich…
Více
Podle lidových vyprávění získala tato ves své pojmenování od toho, že si zdejší lidé rádi hráli nebo byli velkými hráči, což nevylučuje ani prof. Antonín Profous ve své knize "Místní jména v Čechách.…
Více
Pro rozvoj zdejších mlýnů se stalo nejdůležitějším krokem vybudování Opatovického kanálu, který vedl vodu z Labe do mnoha okolních rybníků a pod Semínem ji opět odváděl do téže řeky. V roce 1513, kdy…
Více
Kaple se v těchto místech měla nacházet již od dávných dob, neboť první zmínka o ní pochází již z roku 1097, a poutě k ní se konaly dokonce až z Uher, alespoň podle farní pamětní knihy. V té době…
Více
Podle lidové tradice stával již ve 12. století a vystavěn byl jistým Benedou z vděčnosti za to, že Pán Bůh vyslyšel jeho vroucí modlitby a dal mu následně dědice. V roce 1350 byl opatřen plebánem a…
Více
Stejně jako v dalších obcích měla Bohdaneč nejprve pouze dědičnou rychtu, která se nacházela na místě dnešního čp. 102. První zmínka o její existenci se objevuje v urbáři pardubického panství z roku…
Více
Anabáze ohledně současného pomníku je poměrně dlouhá a složitá. Nejprve byla stavitelem K. Teplým z Pardubic vybudována v letech 1922-1923 školní budova, přičemž rozpočet na ni byl ustálen na 216 487…
Více
Původně byli místní pohřbíváni v Rosicích nad Labem, kam byla obec přifařena. Se vznikem ČSR se začaly po celé zemi budovat ve velkém obecní hřbitovy, k čemuž nakonec došlo i v samotném Hrádku.…
Více